Prolog

Když vztek jak pára v kotli bez ventilu vře a napíná se potají .

Přijde muž.

Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen

I Krysař mu říkají ...

Cestou dlouhou se k nám blíží ten,

kdo svojí lásku změní ve zlý sen.

Však ne on,

ale my budem .

Ten zlý sen snít,

jediná duše mi nenajde klid, rudá krev zalije půlnoční orgie,

divná melodie ostrá jak břit.