Nejsi Obyčejná

Víš, Ty vůbec nejsi obyčejná V Tvé tváři je vždycky radost zřejmá Svýma očima se stále ptáš Máš dar už jen tím svým podíváním Dát člověku chuť se chvíli zasnít Aspoň já bych hrozně chtěl, co máš Snad jenom Tvou zásluhou Měním styl jenž jsem měl Usmívám se hloupostem Na kterých jsem dříve lpěl Obyčejná... vůbec ne To co máš to chtěl bych mít Teď bych chtěl s Tebou být a snít Víš Ty vůbec nejsi obyčejná A máš-li pocit, že jsi stále stejná, Tak se na mě podívej, ať víš Čí podobu moje oči mají, V čem se naše slova podobají Jenom poslouchej a rázem víš Snad jenom Tvou zásluhou Měním styl, jenž jsem měl Usmívám se hloupostem Na kterých jsem dříve lpěl Obyčejná... vůbec ne To co máš to chtěl bych mít Teď bych chtěl s Tebou být a snít Snad jenom Tvou zásluhou Měním styl, jenž jsem měl Usmívám se hloupostem Na kterých jsem dříve lpěl Obyčejná... vůbec ne To co máš to chtěl bych mít Teď bych chtěl s Tebou být a snít