Na třetím hradním nádvoří
Ke mně i kámen hovoří
Když vzpomínám na Joriku
A stojím sám
Chtěla znát svatovítských rán
Já jí řek', že jsem kastelán
A oceán jí z vlasů dých'
Tu vůni znám
Pak jsme si klekli před oltář
Před sebou vidím její tvář
Bílou
Když nás na těch pár krátkých chvil
Sen zasnoubil
Sen zasnoubil
Co řekla pak, se nedovím
Snad "mám tě ráda", co já vím
Ó, Joriko, vždyť tvoji řeč
Já neumím
Tam, kde sníh nikdy neroztál
Snad někde žije sama dál
Má Jorika a já jsem jí
Svou píseň dal
Pak stal se ze mne samotář
Před sebou vidím její tvář
Bílou
Když nás na těch pár krátkých chvil
Sen zasnoubil
Sen zasnoubil
V duchu ji denně zahřívám
Svůj kabát přes ramena dám
A po mracích zář sluneční
Jí posílám
