Měla krátkou ofinu

Měla krátkou ofinu a hledala wifinu. Nemohla ji najít – a pak vymazala z mobilu dalšího krále debilů, kterýmu před tím napsala fuck. Slunce svítilo do dubna, ji bolela kedlubna, srdce, to ji bolelo fakt. Černý řasy se lepily a jiný barvy nebyly nežli ty černý, bylo to tak. A ví to máma, že zamilovat – a ví to táta, to není jen tak. Měla krátkou ofinu a ubalila bylinu, plavala tam na louce znak. Slunce pořád svítilo a už to černý nebylo, jen na nehtech byl ten černej lak. Vzpomněla si na mámu a taky na dalajlámu, to je ten nejlepší chlap. Pak zavolala tátovi a ten to taky dobře ví – jaký to je, jaký to je se zamilovat. Jaký to je? A ví to máma, že zamilovat – a ví to táta, to není jen tak. A ví to máma, že zamilovat – a ví to táta, to není jen tak. Měla krátkou ofinu měla krátkou, měla, měla. A pod ní měla čelo a mozek. Měla krátkou ofinu a stejně přes ni neviděla tu kouli připoutanou k noze. Měla krátkou ofinu, měla krátkou, měla, měla. A večer možná pod ní bude klozet. Měla krátkou ofinu a stejně přes ni neviděla ty mraky, který pluly. Měla krátkou ofinu měla krátkou, měla, měla.