Prázdnej byt je jako past, kde růže uvadnou.
Potisící čtu Tvůj dopis na rozloučenou.
Píšeš, že odcházíš, když den se s nocí střídá,
Vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá.
Proklínám, ty Tvoje ústa proklínám,
Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
Na ústa mříž, oči oslepnou, ať do smrti seš sám.
Tvoje oči jsou jak stín a tvář den když se stmívá,
Stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád.
Sám s hlavou skloněnou, všechny lásky budou zdání.
Potisící čtu Tvůj dopis na rozloučenou.
Proklínám, ty Tvoje ústa proklínám,
Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
Na ústa mříž, oči oslepnou, ať do smrti seš sám.
Proklínám, ty Tvoje ústa proklínám,
Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
Na ústa mříž, oči oslepnou, zůstaneš sám.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
Na ústa mříž, oči oslepnou, ať do smrti seš sám.
