Na zimu si zamkli dům
Naposled kývli sousedům
I růže jsou ukrytý
Bezlistý
Pak se schová do mraků
Beznaděj opak zázraků
Svět se ve dvou a v objetí
Líp pochopí
Jenže co se schová, to se poztrácí
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá den už se nedívá
Jak spí a ráno jim odletí
TadydabdájÉ
Ještě chvíli můžou spát
Tam, kde se nechce nikdo ptát
Kde není nutný říkat víc
Než nic
Pak přiloží do kame
Ruku v ruce půjdou ven
Svět, ten už je nechytí
V nebytí
Jenže co se schová, to se poztrácí
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá, den už se nedívá
Slova spoutaná, sněním vetkaná, chodí po špičkách
A den se nedívá jak spí
Protože z kopců se jednou musí dolů
A každý dveře, ty se musí otevřít
Ty co nejsou a maj, tak budou spolu
A vítr v sobě nosí bezvětří
Noc je ukrývá, den už se nedívá jak spí
A vítr v sobě nosí bezvětří
Tadydabdájé
A vítr v sobě nosí bezvětří
