Dátamtůja

Chtěl jsem se utéct z města do klidu Našel jsem vísku, tam jenom pár lidu Říkám, semhle já se nejspíš odstěhůja S prvním sousedem jsem si notoval Však z druhého se kokot vyklubal Chce mi zakrýt výhled tím, že dá tam tůja Dátamtůja, Dátamtůja. Vesnice jsou plné dementů Obzvlášť tady u nás v Sudetech Ty xenofobní kryptofašokomoušové na sebe žalůja Kolik písku, kolik cementu Se ještě oddrolí na oprýskaných zdech V tom údolí dutých hlav, kde já bydlím, jenom každej lamentůja Lamentůja, Lamentůja. Zase mě drbou, já si jich nevšímám Já nehnu brvou, doma se zašívám A to je ještě více iritůja Tak řekni mi to ty sráči do očí Stojím mu před autem, an z něj vyskočí Můj pohled nevydrží, kouká úkosem a všechno dementůja Dementůja, Dementůja.