Příběhy o synovi, co se ztrácel,
A když se vrátil, tak jenom mlčel
Jeho cesty zrovna nebyly krátký,
Utíkal na místa, kde jenom křičel
Jednou se nevrátil, tak ho šli hledat
On zatim uprostřed lesa klečel
Prý že ho moc nechápou a že mu nerozumí,
Vytáhl tátovu zbraň a brečel
Řekni mi jo, a nebo ne,
Jestli máš dost a nezůstaneš
Řekni mi jo, a nebo ne,
Postavím most, sám to nepřeplaveš
Špatnej pocit sebou životem vláčel,
Bylo úplně jedno, kam přišel
Objevil chemii a za pár let sešel,
Jako ty lampiony uvnitř shořel
Snad si to zasloužil, snad jenom věděl,
Že má v sobě hlasy, co tak často slyšel
Byla to chvíle a byl to jen moment,
Pět minut po dvanáctý jsem ho našel
Řekni mi jo, a nebo ne,
Jestli máš dost a nezůstaneš
Řekni mi jo, a nebo ne,
Postavím most, sám to nepřeplaveš
Řekni mi jo, a nebo ne.
Řekni mi jo, a nebo ne,
Jestli máš dost a nezůstaneš
Řekni mi jo, a nebo ne,
Postavím most, sám to nepřeplaveš
Řekni mi jo, a nebo ne,
Jestli máš dost a nezůstaneš
Řekni mi jo, a nebo ne.
