Rub a líc

Někdy jsem daleko, pak blíž

Někdy jsme rub a líc

Někdy slyším tikat hodiny

Co už roky nechtěj jít

Někdy tě mám ve svým těle

Od pondělí do neděle

Jindy utíkám, co mi dech stačí

Abych žil chvíli bez tebe

Chodbami labyrintu spolu dostali jsme se dál, než se nám zdálo (než se nám zdálo)

Stačí tak málo, tak málo, tak málo

Aby to náhle nic neznamenalo

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Co by se stalo?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?

Tak kdo ví?

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Co by se stalo?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?

Někdy jsi sama, i když držím tvou dlaň a víš

Že ten rébus vlastních pocitů sotva někdy vyřešíš

Někdy jsem sám, i když s tebou

Nevím, kam mý kroky vedou

Vždycky skončím zpátky na rozcestí

Je to pořád buď a nebo

Chodbami labyrintu spolu bloudíme o dost dýl, než se nám zdálo (než se nám zdálo)

Stačí tak málo, tak málo, tak málo

Aby to zase něco znamenalo

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Co by se stalo?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?

Tak kdo ví?

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Co by se stalo?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?

(Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?)

(Jestli by nám vlastně nebylo líp?)

(Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?)

(Jestli by nám vlastně nebylo líp?)

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Co by se stalo?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?

Tak kdo ví?

Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?

Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít?

Jestli by nám vlastně nebylo líp?