Svědomí

Taje jak sníh A zpátky se vrací Za mlhou mizí, v noci zas mě obrací Jízlivý hlas mi šeptá - ty jseš můj pán Ten jeho stín Mysl mou násilní Sykne jen krátce Jsem s ním jeho vězeň V řetězech mě vláčí a šeptá – ty jseš můj pán Nenajdou mě víc, své výčitky nechám Za zdí kamennou žít Nenajdou mě víc, pro jednou navždy zmizí Svědomí černých dní, zůstane v zapomnění Já vím, vzdát se a toužit čekat a jenom snít, že se něco změní Pak jít – v poutech se soužit Bát se hlavu zvednout Bič vem jim z rukou. Taje jak sníh A zpátky se vrací Dech jeho slábne Navždy mu odzvání Chci žít tak, jak cítím A vím, že se nevrátí Nenajdou mě víc Své výčitky nechám Za zdí kamennou žít Já vím... Těm co nemají svý svědomí