Neplač Pro Mne, Argentino

Jak mohl být prostý ten život můj, Kdybych přála si míň slávy mít, Spíš vážila vic toho mála co mám. Však úspěch vábí. Vábí moc i když málo dá nám. A lásku když chceš, Kde ji vzít? Pak pryč někam toužíš A kam? Čím výš se člověk dobral, Tím snazší pád. Teď i já opouštím slávy trůn. Žena vládce jenž padnul Mimo slunce má stát. Můj sen byl krásný. Svobodu všem, kdo jen snesou ten dar. Však ze snů i z listin je cár. A nemám, už nemám co dát. Bůh s tebou má Argentino. Co není snad přijde jednou. Už pro mě neplač. Nač dál zem solit Vždyť mnoho slzí, máš ještě prolít. Jen žádný smutek a žádný flór. Náš rod měl vždy pýchu a vzdor. Život můj vždycky byl plný písní a her. I vám byl slíben Ten ráj volných pěšin, Kde dýchá se líp, Kde nezní vzlyk synků a dcer. Proč nestal se skutkem ten slib. Bůh s tebou má Argentino. Co není snad přijde jednou. Už pro mě neplač, Nač dál zem solit, Vždyť mnoho slzí máš ještě prolít. Rovni jsme si v tom, že rosteme v prach. A po snech zbudou jen schránky těl. Však ten, kdo vsadil strom, Plody ač nesklízel, Ten smysl svůj snad měl.