Se smíchem pláč, se zastírá nám
Nic blíž nic dál na zemi není k nám
Poslední tón nevšedních dnů zní
Zpomalí tok zčeřených vod to smí
Ve zdech jizvy, stáří prosby má
Zrcadlí hřích, pozpátku jít ze stínů
Svých se má
Chutě dvou vín, trpkost je vším tím
Mraky v ráji, v zástupu tváří
Na víčkách mizí s nimi
