Život A Smrt Alberta Hersche

Často se třesu v noci, často mám pocit že mě má on ve svý moci, ale naplno neprocit Kdo je on? (démon) Kdo jsem já? Já jsem Albert Hersch, píšu teďka tenhle verš Jsem jenom veš, jsem vodpad, jsem trash, šedivá myš (Do ruky se teď ty zmrde řež!) Sbírám veteš nikdy nevíš co se hodí příště Chata je můj chrám (les je moje hřiště) Ona má klíče ode mě, ale netuší kdo a co já jsem (nikdo) Smrt jí nesluší (Albert jí neruší, jen se kochá krásou těla) Kéž by byla se mnou, kéž by to co já chci taky chtěla (Haló?) Jednou bude moje, se mnou v chatě místo pokoje Má tam připravenou díru, asi nepůjde svině bez boje Ale ne, nechci ublížit (proč?) samota mě tíží Já se chci jenom s ní sblížit (ne, se dostat do potíží) Mně říká co mám dělat, já nechci se tak chovat Ale než se před ním schovat (nejde věčně oponovat) Mluví ke mě znova: "Vem si igelit a provaz." Teďka prostě musím jít (bloudit nocí jako sova) Já mohl bych se zabít, ale smrt mě děsí víc než tydle stavy (Chci najít ztracený mentální zdraví) Dech se mi tají, když se podívám zas na ní Protože se dívá i ona na mě a nebojí se to nabít Konečně volno, zlovolná duše bloumá Chci zkoumat utrpení, lidskou rasu čeká soumrak Albert byl ňouma, Azazel život vzal mu Měl z démona trauma, když přečet prokletý Talmud Já zajmu, další duše, teď jsem ničím nerušen Zruším všechen život, stáhnu z kůže suším ušeň Už nemůžu dál pozorovat barvy růže V tvý tváři krev se vaří, ne není to, píčo, úžeh Tvůj démon, ne bůžek To jsou rohy, žádnej růžek Mý tesáky jsou nože a drápy mám místo nůžek Silou vůle lámu kříže, modlení ti nepomůže Zdravý mladý muže dávám do smrtelnejch lůžek Soužit se a sloužit Souložit s ďáblem v louži krve, prstem kroužit Kreslit pentagram a toužit, jste jako lidi v nouzi Pozor už vám dali vale, Azazel je ďábel z pekel Budiž nazýván tu králem, budiž pánu, jsem tvym pánem Právě pracuju na plánu musím ovládnout člověka Kterej otevře pekelnou bránu, najdu lůno a utrhnu hlavu vráně Pak posednu Řezníka, kterej zrovna roste v mámě