Tři Tety

Mám jednu tetu v Bechyni, Jezdí k nám na návštěvu. A hrabe se nám ve skříni, A na dráze má slevu. Druhou tetu mám v kolíně, Má na náměstí dům. V něm sedí s kočkou na klíně, A přitom pije rum. Nejpodivnější ze všech tet, Je ale teta třetí. Má jeden žaludeční vřed, A asi sedm dětí. Ta pije whisky se sodou, A někdy taky bez. A tahle teta náhodou, Má hrozně ráda jazz. Sousedi, Když jdou do kina, Tak teta světlo zhasíná A do vzpomínek potichu se noří. A pak se chápe trumpety, Na kterou strýček před léty, Hrávával při požárech svoje hoří. A v melodii teskné Se pokoj rozplyne, Jak se ta trubka leskne A teta v kombiné. Sousedi, Když se vrací zpět, Nejpodivnější ze všech tet, Přestane hrát a tváří se zas přísně. A v pokoji za ní zavřená, Zůstává tichá ozvěna, Tý její smutný, vopuštěný písně. "Cárárá. A jedem ještě jednou, jo? To je zajímavý, Nikdy v životě jsem nechodil na hodiny piana. A není to znát. A trilek! Zbožňuji trilky. Spodek, trilek, král a eso. Stejně musím si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piáno, A potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi." Sousedi, Když se vrací zpět, Nejpodivnější ze všech tet, Přestane hrát a tváří se zas přísně. A v pokoji za ní zavřená, Zůstává tichá ozvěna, Tý její smutný, vopuštěný písně. "Ani jeden přehmat! Pardon!"