Škrábej

Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý, Třináctej den je to s náma nějáký nahnutý, Smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách. My lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, Pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, Bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh. Hej, hej, škrábej ty prkna, ať sou bílý, Hej, hej, škrábej, ty prkna musej bejt. Hej, hej, říkej si klidně každou chvíli, Nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! Nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! Bez vody jsme skoro všichni žízní leknutý, Nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, Stejně každej den jeden z nás končí na marách. Čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, Ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, Chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh. Hej, hej, škrábej ty prkna, ať sou bílý, Hej, hej, škrábej, ty prkna musej bejt. Hej, hej, říkej si klidně každou chvíli, Nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! Nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou!