Rub a líc

Někdy jsem daleko, pak blíž Někdy jsme rub a líc Někdy slyším tikat hodiny Co už roky nechtěj jít Někdy tě mám ve svým těle Od pondělí do neděle Jindy utíkám, co mi dech stačí Abych žil chvíli bez tebe Chodbami labyrintu spolu dostali jsme se dál, než se nám zdálo (než se nám zdálo) Stačí tak málo, tak málo, tak málo Aby to náhle nic neznamenalo Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Co by se stalo? Jestli by nám vlastně nebylo líp? Tak kdo ví? Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Co by se stalo? Jestli by nám vlastně nebylo líp? Někdy jsi sama, i když držím tvou dlaň a víš Že ten rébus vlastních pocitů sotva někdy vyřešíš Někdy jsem sám, i když s tebou Nevím, kam mý kroky vedou Vždycky skončím zpátky na rozcestí Je to pořád buď a nebo Chodbami labyrintu spolu bloudíme o dost dýl, než se nám zdálo (než se nám zdálo) Stačí tak málo, tak málo, tak málo Aby to zase něco znamenalo Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Co by se stalo? Jestli by nám vlastně nebylo líp? Tak kdo ví? Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Co by se stalo? Jestli by nám vlastně nebylo líp? (Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?) (Jestli by nám vlastně nebylo líp?) (Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív?) (Jestli by nám vlastně nebylo líp?) Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Co by se stalo? Jestli by nám vlastně nebylo líp? Tak kdo ví? Jaký by bylo, kdyby slunce tehdy zapadlo dřív? Jak by to bylo, kdybych tenkrát jinam ještě chtěl jít? Jestli by nám vlastně nebylo líp?