Vždycky jsem si přála mít
Místo svý navždy určený
V jednom srdci koutek svůj, kam jít
Do bezpečí tam si vlízt
Na chvíli než se bouře utiší
Zřejmě jsem si přála víc, než smím
Hříčkou náhod mně láska se zdá
Jak vážka, co přeletí
Z místa na místo stokrát
Vždycky jsem si přála mít
Dráhu svou, jistou tak jak ji má
Přes oceán vlnka když se dá
V jednom srdci přístav znát
Když přijde čas, kam zpátky plout se dá
Přála jsem si víc než přát se má
Hříčkou náhod mně láska se zdá
Je vzpourou i zajetím
Bůh ví kde příště chce vzplát
A tak zas hledám svoje místo
Pokaždé mně vážně už blízko zdá se být
Chtěla bych svou dráhu mít jistou
Svoje místo já znova hledám
A tak zas hledám svoje místo
Netuším v tu chvíli, jak moc je vzdálený
Tak dál běžím
Šťastná, nevím
Hříčkou náhod mně láska se zdá
Jak vážka, co přeletí
Z místa na místo stokrát
Hříčkou náhod se lásce chci vzdát
Je vzpourou i zajetím
Z místa na místo stokrát
Hříčkou náhod mně láska se zdá
Jak vážka, co přeletí
Bůh ví, kde příště chce vzplát
