Temný stín tam v rohu stál, sestra má se vdává.
Každý se ho trochu bál, každý si pozor dával.
Z jeho očí cítím chlad, tenhle stín mohla bych milovat.
Ruce studí, je kamarád to napsáno má v tváři.
Nikdo ho tu nemá rád, že prý štěstí maří.
Ani já nemůžu uvěřit, že právě s ním chci žít.
Srdce mý hoří jasným plamenem, ty kdo jsi bez viny hoď kamenem! po dívce, co ďábla miluje.
Zkouším se marně s city prát, asi zasáhl mě černý šíp.
To je ten, kdo se mi do snů v krad, chci utéct s ním, snad mi bude líp. Proč mě bůh touhle láskou potrestal, tak jak dřív radši bych žila dál.
Asi to takhle musí být, ...
