A já jen nevim někdy kde v tý story jsem,

jestli začátkem věty nebo posledním písmenem.

A já jen nevim někdy kdo já vlastně jsem.

I don’t know, I don’t know.

Občas svojí hlavy se ptám, kolik času ještě mám,

V nohách už přes třicet let, pytel problémů na zádech.

V prázdnym městě někdy v ulicích bloudím,

Z toho co mě čeká nemůžu spát.

A tak padám dolů,

kolik ještě schodů,

záda bolí.

Ale i za to to stojí.

A já jen nevim někdy kde v tý story jsem,

jestli začátkem věty nebo posledním písmenem.

A já jen nevim někdy kdo já vlastně jsem.

I don’t know, I don’t know.

Těší mě, rád tě poznávám,

Sorry ale bylo toho moc já vim.

Omlouvám se, že nezvládám,

Byl to moc náročnej den.

Život je moc párty a ta nepočká,

Cokoliv se stalo už je moc dávno,

Až mě uvidíš tak mě nepoznáš,

ani já tu nebudu nastálo.

Ať mi neříkaj, jak se cítím,

Nebyli tu když tu bylo Líbím se,

Sice nevím kým ale vím s kým jsem.

Dávej bacha ať ty víš s kým seš.

A já jen nevim někdy kde v tý story jsem,

jestli začátkem věty nebo posledním písmenem.

A já jen nevim někdy kdo já vlastně jsem.

I don’t know, I don’t know.

A já jen nevim někdy kde v tý story jsem,

jestli začátkem věty nebo posledním písmenem.

A já jen nevim někdy kdo já vlastně jsem.

I don’t know, I don’t know.

I don’t know, I don’t know.