V Pezionu Svet

Co je to pokoj - a co z nouze skrýš? V té mojí sotva kočkou zatočíš V okně se smráká, ale nesvítá Z fotky má máti, na zdi přibitá Vidí, jak neklid do mně zaťal dráp Schází tu místo, kam bych volně šláp Zděděné krámy pachem prošlých let Plní můj pokoj v penziónu Svět Co je to pokoj - a co cela jen? Kde bydlím, tam je pátý suterén Maminko s hlavou plnou hřebíků Mám tady zůstat? Taky ze zvyku? Zvyk, co tě držel, po mně prackou hráb Mám se tu hlídat, být svůj vlastní dráb? Nejasné přání roste jako květ Zavalí pokoj v penziónu Svět Kdo však má pokoj, ten má zázemí V tom's měla pravdu, mámo, pravdu, zdá se mi Mám svoje jistý, prostě víc než nic Víme, jak skončil před sto léty strýc Promiň, že na něj myslím chvílemi Tetě prý poslal lístek z přízemí Vysoko došel, jenže pak ho smet Bláznivý mumraj penziónu Svět Co je můj pokoj - a co na mně past Jak na to přijít, jak se nedat zmást Mít tady zvonek, volám portýra Jít ven se zdráhám, uvnitř umírám Jenže se člověk těžko dozvoní Portýr práskl do bot nebo do koní Pokud tu býval, nemoh vydržet Těžký vzduch kóje v penziónu Svět Větší než pokoj je můj nepokoj V mozku mi tiká jako věčný stroj Co prý mi brání sebrat odvahu Hledat a najít jeden z výtahů? Strýc, který zmizel, tvrdil, že tu jsou Snad na mně čeká nědkde pod střechou Lechtaný sluncem touží vyprávět Co všechno viděl v penziónu Svět V zapadlých koutech penziónu Svět V kuchyňských hrncích penziónu Svět Svět...