Gabriel

Půlnocí jen tvůj dům stále svítí, Prý v něm schází strážný anděl tvůj. Křídla ztrácí láska, on to cítí, cítí, Zná tvůj prázdný dům. Touží jít za stínem bílých mágů, Touží jít a víru vrátit nám. Dávno touží vrátit zpátky křídla ptákům, Touží prý být sám. Dým nad městem mým zdá se, Jak stín, stín jeho křídel. Sám zůstal jsem stát, Jen poslouchám. Vím, už dávno vím, že půlnoc má svůj vlastní příběh. Spí, když město spí. Tak já už vím, že sny ho zklamou. Hvězdy vítr zháší. Půlnocí jen tvůj dům stále svítí, Prý v něm schází strážný anděl tvůj. Křídla ztrácí láska, on to cítí, cítí. Zná tvůj prázdný dům. ...snad se ti to zdá... Sníh, už padá sníh, Sníh v ulicích, Sníh z jeho křídel. Prý už chce žít sám Ten anděl můj. Prý nechce už lhát, tak jako já. Chce městem bloudit. Sám, teď chce být sám A já už vím, že vrátí se k nám, že se k nám zas vrátí... Touží jít za stínem bílých mágů, Touží jít a víru vrátit nám. Dávno touží vrátit zpátky křídla ptákům, Touží prý být sám.