Tak už nám zase padá listí.

Další rok uběh, to je jistý.

Jsi malá holka a jsi tu dál.

To není ústav, ale kriminál.

Asi ti voči míň zářej.

Proč se na tebe všichni tvářej.

Jako bys mohla za to kdo je tvá máma.

A co tu vlastně děláš bez ní sama.

Nikomu nechybíš, nikdo tě nehledá, jen čekáš za voknem, jestli se objeví ten.

Kdo by chtěl s tebou bejt.

Kdo s tebou nejedná, jako s nechtěnym prašivim psem.

Pro duši bolavou, rány se nehojej, velikej otazník, ve svejch očích máš.

Řikáš si proč zrovna já.

Cokoli uděláš, tě srazí na tvrdou zem.

Každou noc pod polštář si dáváš.

Dopisy co ti psala máma.

Už je to dávno a ty to víš.

Nebude s tebou až se probudíš.

Řekla, že jestli jí to vyjde.

Že jednou pro tebe si přijde.

A že se změní a že tě má ráda.

Tak co tu vlastně děláš bez ní sama.

Nikomu nechybíš, nikdo tě nehledá, jen čekáš za voknem, jestli se objeví ten.

Kdo by chtěl s tebou bejt.

Kdo s tebou nejedná, jako s nechtěnym prašivim psem.

Pro duši bolavou, rány se nehojej, velikej otazník, ve svejch očích máš.

Řikáš si proč zrovna já.

Cokoli uděláš, tě srazí na tvrdou zem.