Kometa (Live)

Spatřil jsem kometu oblohou letěla Chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela Zmizela jako laň u lesa v remízku V očích mi zbylo jen pár žlutých penízků Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem Až příště přiletí my už tu nebudem My už tu nebudem ach pýcho marnivá Spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat O vodě o trávě o lese O smrti se kterou smířit nejde se O lásce o zradě o světě A o všech lidech co kdy žili na téhle planetě Na hvězdném nádraží cinkají vagóny Pan Kepler rozepsal nebeské zákony Hledal až nalezl v hvězdářských triedrech Tajemství která teď neseme na bedrech Velká a odvěká tajemství přírody že jenom z člověka člověk se narodí že kořen s větvemi ve strom se spojuje Krev našich nadějí vesmírem putuje Spatřil jsem kometu byla jak reliéf Zpod rukou umělce který už nežije šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat Marnost mě vysvlékla celého donaha Jak socha Davida z bílého mramoru Stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru Až příště přiletí ach pýcho marnivá My už tu nebudem ale jiný jí zazpívá O vodě o trávě o lese O smrti se kterou smířit nejde se O lásce o zradě o světě Bude to písnička o nás a kometě