Srdce nehasnou

Někdy se ví, co bůh chystá a že se nedaj stihnout všechna místa, ale je to dobrák, altruista, vždyť mi dal tebe, domov, přístav. A v něm jsi ty, celý můj svět, laskavá náruč i zběsilý let a kolem nás hudba, jedna z těch krás, kdy po zádech běhá nám mráz. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, mít z vavřínů vor a na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti dál. A teď už cítím jak sprintuje čas. Ještě než usnu, chci slyšet tvůj hlas. Ať zůstane věcných i těch pár chvil, kdy zpívalas ze všech svých sil. Že kořínek tvůj je tuhý jak kmen. Stromy však dorostou, nezapomeň. Ale v korunách vedou tisíce tras. Na konci každé sejdem se zas. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, mít z vavřínů vor a na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti dál. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd, svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, mít z vavřínů vor a na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, svítím ti dál. Někdy se ví, co bůh chystá.