Odpusťte nám ty naše hříchy, že někdy zlý jsme plný pýchy.V patnácti že kouřit zkoušíme, za školu že sem zam chodíme.
Ze všeho nejvíc žena ztrýzní, láska a že v ní chcem vyznít, že můžem žit bez oběda, z nás svou víru nehledat.
REFRÉN.
Až někdo zeptá se v co věřím ze svého dá mi pár svých vteřin pak já mu povím co bych chtěl a proč jsem svůj čas zabíjel já mu svou pravdu celou dáám.
Odpusťte nám ty chvíle strachu až zase jednou příde nechuť podlehnout kouzlu volání které nás nutí k toulání.
Odpusťte nám ty rychlý soudy promovaný pohnutky a bloudy, psi který štěkaj nekoušou, Obzvláště neví li čí jsou.
REFRÉN. 2x
