album cover
strach
Hip-Hop/Rap
strach was released on April 10, 2026 by Ondyone as a part of the album strach - Single
album cover
Release DateApril 10, 2026
LabelOndyone
LanguageCzech
Melodicness
Acousticness
Valence
Danceability
Energy
BPM71

Credits

PERFORMING ARTISTS
Ondyone
Ondyone
Performer
COMPOSITION & LYRICS
Ondrej Senkerik
Ondrej Senkerik
Songwriter
PRODUCTION & ENGINEERING
Clouded.
Clouded.
Producer
Rainer
Rainer
Mastering Engineer

Lyrics

Mám hlad, na ramenech nějaká tíha, co mě vrací zpět na start
Potkal jsem tě v moment, kdy jsem byl lost, teď jsem found
Mám s tebou plány, KB, digi dash a push to start
ale mám — ale mám strach
Mám strach, kolik ran mám, co mě bolí?
Něco ve mě mi říká dost
Jsem v tempu, co nezná mezí, dokud si nepolámu bones
Ale jediná věc that matters, zůstaneš na vždycky se mnou?
Mám strach, kolik ran mám, co mě bolí?
Něco ve mě mi říká dost
Jsem v tempu, co nezná mezí, dokud si nepolámu bones
Ale jediná věc that matters, zůstaneš na vždycky se mnou?
Já chci tě jen pro sebe, jsem selfish, jsem old school
Nepotřebuju nikoho
Chci zvednout náš standard, ty otevřít drama
Jsme ve válce doma, jsme jak pes a fena
Mám lebku plnou věcí, plnou věcí, co musí ven
You know, I’m bad motherfucker, vydržím bejt klidně týden
Ti položím ruku na rameno, vemu na místo, co máš ráda
Kebab, co nezaplatíš kartou, z útesů po hlavě, jump
A furt jsem na ní jako opalovák
A možná proto chci to opakovat
Já potřebuju slyšet, že tě mám
Že se nemusím bát, že nemusím mít strach
Kolik ran mám, co mě bolí?
Něco ve mě mi říká dost
Jsem v tempu, co nezná mezí, dokud si nepolámu bones
Ale jediná věc that matters, zůstaneš na vždycky se mnou?
Mám strach, kolik ran mám, co mě bolí?
Něco ve mě mi říká dost
Jsem v tempu, co nezná mezí, dokud si nepolámu bones
Ale jediná věc that matters, zůstaneš na vždycky se mnou?
Mám strach, mám strach, mám strach
Mám strach, mám strach, mám strach
Mám strach, mám strach, mám strach
Mám strach, mám strach, mám strach
Mám strach, mám strach, mám strach
Mám strach, mám strach, mám strach
Written by: Ondrej Senkerik
instagramSharePathic_arrow_out􀆄 copy􀐅􀋲

Loading...