Apolinář

Doufám, že je to jen dočasná fáze Životní cesty mojí Koukám přes mříže u Apolináře Přeji si, ať co nejrycheji zkorodují Zkoumám svou neobjevenou, nepochopenou Duši mou A tvou, ani tvou, ani tu tvojí Hledám cestu k ní, stejně jako ty Důvody, proč to tak máme, nejsou známé Možná díky Bohu Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen Hodit ho na jinou osobu Ať letí Ať letí Vstávám brzy ráno a pláču nad existencí svojí Jsem sám, ale mám tucet protihráčů Miluju tu vůni po boji Zírám na oblohu rád, přestal jsem si lhát Jsem kandidát na stacionář Chci zpátky šťastnou tvář Hledám cestu k ní Důvody, proč to tak máme, nejsou známé, Možná díky Bohu Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen Hodit ho na jinou osobu Důvody, proč to tak máme, nejsou známé, Možná díky Bohu Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen Hodit ho na jinou osobu Já teď procházím zvláštním obdobím A nebo to období prochází hlavou mojí Před ničím se neskloním Ačkoli bojovým uměním v zásadě nerozumím A tak atak odrazím, tiše se odplazím Abych si našel svou tajnou skrýš Tam budu jen já, nikdo nedovolá se mi Máma, táta, ségra, ani má kapela Důvody, proč to tak máme, nejsou známé, Možná díky Bohu Někdy je lehčí vzít kámen až do výšky ramen Hodit ho na jinou osobu Ať letí Ať letí Ať letí Ať letí