Kdybys mě zabila

Kdybys mě zabila,

tak vážně nevím, kam tím míříš,

maličko opilá,

ale přímá jako strom.

Jako bys mluvila

jazykem Vran anebo v jiddiš,

jako bys uvila

nekonečný palindrom.

Kdybys mě zabila,

tak vážně nevím, co ti vadí,

Tiburská Sibyla

s hlasem pevným jako zvon.

Jako bys cítila,

že se ti v prsou rojí hadi,

divoká prasíla

nebo temný talion.

S horkým větrem z kukuřičných polí

přilétá i kamení a prach,

jen zpříma stát a dýchat, lásko, bolí

i s párem zlatých oliv v písčinách.

Kdybys mě zabila,

tak vážně nevím, o co kráčí,

dívenko spanilá,

ale silná jako hrad.

Je to snad postilla

nebo vavřín v květináči,

nikdy jsi nebyla

můj věrný federát.

S horkým větrem z kukuřičných polí

přilétá i kamení a prach,

jen zpříma stát a dýchat, lásko, bolí

i s párem zlatých oliv v písčinách.

Kdybys mě zabila

se srdcem proměněným v kámen

sekerou do týla

a já bych běžel smrti vstříc,

krajková mantila

by se ti svezla z holých ramen,

krásná i zběsilá

bys mi políbila líc.