Andělé a démoni

Sedim tu sám, říkám si, co bude dál,

ty černý myšlenky od světla nerozeznám,

všechno to kolem mě najednou přijde mi zašedlý.

Sám k sobě nedbale, ten život bez barev,

emoce nahoru a dolu lítaj nestále,

jsem tady zbytečně nebo jen pouhá iluze?

Oh, démoni mě zkouší,

oh, po mý duši touží.

A když přijde den, kdy už to nejde dál,

andělé Ti naslouchaj,

chtěj zachránit vzpomínky Tvojí duše.

A když město spí a déšť mě uspává,

démony svý ovládám,

anděl v Tobě zachránit všechno může.

Možná, že na mě čeká peklo,

možná se dožiju toho dne, kdy budu netvor.

Ale i tak vyzařuju světlo, pane,

sviť mi na cestu, kde je temno.

Snažim se následovat boží kroky,

ďábel mi bouchá na dveře, ne, nepustim ho domů,

moje víra přenáší i hory, vim, že dokážu cokoliv,

protože věřim tomu.

Uu, vim, že ten nahoře mě jen zkouší,

nikdy to nesmim vzdát, ani se nechystám.

Táta vždycky říkal, nevzdávej to,

i když to je těžký, tak na konci je světlo.

Věřim, že andělé jsou tady se mnou,

jsou tu pro každýho a vedou Tě dál cestou.

Víš, i když ten život někdy v srdci bolí,

nezapomeň čas všechny rány zhojí,

andělé a démoni se jednou spojí,

srdce vždycky zvítězí.

Oh, dokola démoni mě zkouší,

oh, po mý duši touží.

A když přijde den, kdy už to nejde dál,

andělé Ti naslouchaj,

chtěj zachránit vzpomínky Tvojí duše.

A když město spí a déšť mě uspává,

démony svý ovládám,

anděl v Tobě zachránit všechno může.