歌詞
Zeptal jsem se, jak je ti,
a tvůj pohled odvětil mi,
že máš okno v paměti,
tak jsem zase ztich.
Tvoje okna v paměti
vznikaj totiž jako filmy:
když to není pro děti,
udělá se střih.
Nejkrásnější pasáže
vezmou za svý radši celý,
nakonec se ukáže,
že to byla lež.
Nejkrásnější pasáže
nejsou ani pro dospělý,
kdo mi to teď dokáže,
když ty nemůžeš?
Vypila jsi s velkou slávou
trochu vodky s rajskou šťávou,
mejdan začal bujaře,
představa, že máš mě ráda,
padla na mě jako kláda
na spícího dřevaře.
Vypila jsi s velkou slávou
trochu vodky s rajskou šťávou,
ale teď mi piješ krev.
Spotřeba je čím dál větší,
o čemž mimo jiné svědčí
můj bídnej zjev.
Prej máš okno v paměti,
a já myslel, že jsou to klepy,
povídačky pro děti,
ale je to tak.
Vmetlas mi ho do tváře,
mezi víčky drtím střepy,
běž a volej sklenáře,
nebo ztratím zrak!
Written by: Jiří Dědeček, Petr Ostrouchov
