Kdybych Byl Malířem

Kdybych byl malířem slunečných strání, Měl bych Tě s vějířem a s pousmáním A na mé výstavě by Tvoji známí Podlehli představě, že jsi to Ty, že jsi to Ty. Kdybych byl sochařem a tvořil z lávy, Snad bych Tvým portrétem dobyl i slávy. Tak se ti omlouvám, že jenom zpívám A věř mi dlouho mám ten pocit i když ho skrývám. Protože moje píseň nemá zlatý rám, Tak patří dívčím snům a patří dětským hrám, Je v ní i obraz Tvůj i svět, co mám tak rád, To všechno lásko bych Ti nemoh nikdy dát Obrazem s vějířem, kdybych byl malířem. Kdybych byl malířem hlubokých tůní Měl bych svět z barev jen, bez jeho vůní, Tak se Ti omlouvám, že jenom zpívám A věř mi dlouho mám ten pocit i když ho skrývám. Protože moje píseň nemá zlatý rám, Tak patří dívčím snům a patří dětským hrám, Je v ní i obraz Tvůj i svět co mám tak rád, To všechno lásko bych Ti nemoh nikdy dát Obrazem s vějířem, kdybych byl malířem.