Podivný Spáč

Tam u zdi hřbitovní, Někdo tam asi, spí, Leží tam v trávě, u hlavy kytky má, Nechce už vstát, víckrát nechce už vstát, Kam jen asi šel a s kým se chtěl přivítat. Boty má pokrytý Prachem z tý cesty zlý, Zelený sukno v zelený trávě tlí. Jako by spal, leží jako by spal A proč nevstane, to jenom osud ví. Je to spáč podivný, Mé kroky neslyší, Leží tam v trávě, celý se rosou skví. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl A teď tam leží, navěky v trávě spí. Někdo asi na něj čeká, Dnem a bezesnou nocí Z okna se dívá, šedin má stále víc. Šedin je víc a proč nejde dál, A proč nejde dál, to jenom osud ví. V uších mu buben zní, Z té vřavy bitevní. Teď už jen leží, nemůže vstát a jít. Ten podivný spáč nedojde domů víc, Ten, kdo čeká, už se ho nedočká. Teď tam spí spánkem věčným, K obloze vzhůru vzhlíží. Leží tam v trávě, u hlavy kytky má. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl, A teď tam leží, na věky v trávě spí.