A Ty Se Ptáš, Co Já

To už bude rok, Cos mi z vlaku mával A teď najednou, Krůček přede mnou, Trochu vázne hlas, To se někdy stává, Taky hned co říct, Slova, jen nic víc. A ty se ptáš co já, Jsem zdráva, jak se mám, No žijem jak se dá, Znáš to přece sám. Táhlo tě to sem, Další z řádky frází, Ač vzdálen na sta mil, Vlastně jsi tu byl, Párkrát také psals, Jak ti hrozně scházím, Brzy však jak vím, Smířil ses i s tím. A ty se ptáš co já, A jak mi mělo být, Když ten kdo zůstat má, Ráčil odejít. To člověk nechce spát A jíst mu nechutná, Den po dni tisíckrát, Ptá se a co já. Co o tom co ty víš, Jak rok zvolna míjí, Jak se dlouží stín, Svátky bez hostin, Co ty víš a znáš, Jak se hořkost vpíjí, Do čtyř holých zdí, Když se připozdí. A ty se ptáš co já, Jak jen se neusmát, Je pozdě jak se zdá, Tenkrát ses měl ptát. Jak rozumět ti mám, Jak chápat slova tvá? Snad taky byl jsi sám A ty se ptáš, co já. Už to bude rok, Tak tě tedy vítám, Vidět si mně chtěl A teď zas, abys jel. Já tě nezvu dál, Co když někdo spí tam, Někdo, co já vím, Možná i tvůj syn. Tak se měj A ty se ptáš co já A ty se ptáš co já