Jsem starý penzion pro osamělé blechy
Ne každá blecha má to štěstí, že má chotě
Celé dny poslouchám ty jejich marné vzdechy
Všechny se upíjejí někde o samotě
Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha
V předvečer svatební to pro ni rána byla
Zapíjel svobodu a chlastal jako duha
A krevní destička mu v krku zaskočila
Tyhle tragédie bleší vás jistě nepotěší
Buďme k nim trochu vlídnější
Vždyť i lidé krev si pijí a, koneckonců, žijí
A svět je stále krásnější
A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul
Jednou je přistihla, no prostě - žádná psina
Pod tíhou svědomí on na život si šáhnul
Skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna
A blecha Renata je osamělá matka
Starej si odskočil na kolemjdoucí jehně
To jehně zavedli na nedaleká jatka
Co nocí proplakala na mém levém stehně
Tyhle tragédie bleší vás jistě nepotěší
Buďme k nim trochu vlídnější
Vždyť i lidé krev si pijí a, koneckonců, žijí
A svět je stále krásnější
A svět je stále krásnější .
