Zas jede jaro v plné slávě,
Náš zelený a zlatý král.
I svaté panny z katedrál
Už nepláčou tak usedavě
A zhlížejí se ve Vltavě
Jak v střepech levných zrcátek.
Snad byla zima. Ale není.
Kdo by se díval nazpátek?
A k nohám sochy Otce vlasti
Si přisedají holubi.
A blázen v plášti naruby.
Snad pod tím pláštěm kosti chrastí,
Snad ten chlap spadl do propasti
Jakou je láska nebo vztek.
Teď však má v očích příliš slunce,
Než by se díval nazpátek.
Plášť naruby a všude peří.
Vím, kdo se takhle převléká.
To ty se vracíš zdaleka
A zdráháš se jít k vlastním dveřím.
A ptáš se: Co když neuvěřím,
žes hledal na svou úzkost lék? No dobře, čekej. Třeba řeknu:
"Kdo by se díval nazpátek?"
