Srdce nehasnou

Někdy se ví, co bůh chystá A že se nedaj stihnout všechna místa, Ale je to dobrák, altruista, Vždyť mi dal tebe, domov, přístav. A v něm jsi ty, celý můj svět, Laskavá náruč i zběsilý let A kolem nás hudba, jedna z těch krás, Kdy po zádech běhá nám mráz. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, Jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, Má jediná z hvězd, Svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, Mít z vavřínů vor A na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, Má jediná z hvězd, Svítím ti dál. A teď už cítím jak sprintuje čas. Ještě než usnu, chci slyšet tvůj hlas. Ať zůstane věcných i těch pár chvil, Kdy zpívalas ze všech svých sil. Že kořínek tvůj je tuhý jak kmen. Stromy však dorostou, nezapomeň. Ale v korunách vedou tisíce tras. Na konci každé sejdem se zas. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, Jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, Má jediná z hvězd, Svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, Mít z vavřínů vor A na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, Má jediná z hvězd, Svítím ti dál. Vždyť víš, srdce nehasnou. Ale může se stát, Jak častokrát, že začnu se bát. Pak nesmíš to vzdát. Na všechny z tvých cest, Má jediná z hvězd, Svítím ti dál. A co když strhne mě proud? Pak musíš plout, Mít z vavřínů vor A na něm neusnout. Na všechny z tvých cest, Svítím ti dál. Někdy se ví, co bůh chystá.