Do řádků tvých řas
Ti pozpátku napíšu ze snů vzkaz.
Do všech tvých částí, do peřin,
Pak vesmír vejde ve smír.
A my vystoupáme výš
Nad střechy paneláků
A až budem k sobě blíže,
Z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
A do odkrytých písmen
Můžem pomalu se vkrást
Nejistým krokem nad propast.
Pod kůži, do tepen
Se vpíjím a tuším, že musím ven.
Skrz hloubku ran pak vyprchám.
Tvůj vesmír vejde ve smír.
A my vystoupáme výš
Nad střechy paneláků
A až budem k sobě blíže,
Z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
A do odkrytých písmen
Můžem pomalu se vkrást
Nejistým krokem nad propast.
A my vystoupáme výš.
Jsi bezbřehá řeka, v tvých peřejích tonu bez dechu.
A tam, kde do moře vtékáš, nás necháš utonout
Jak dva vojáčky z cínu v útrobách veleryb.
Hledíme na hladinu a ještě na vteřinu.
Vystoupáme výš
Nad střechy paneláků
A až budem k sobě blíže,
Z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
A do odkrytých písmen
Můžem pomalu se vkrást
Nejistým krokem nad propast.
Ve smíru teď unikám.
Na půl cesty k Tobě křičím do ticha.
