Hany (Honey)

Když zazní píseň z přístavů Noc dá si závoj na hlavu a začne žít Než vyjdou slunce neonů A rosa padne do zvonů, já musím jít Mám svoji šatnu zázraků Kam v doprovodu soumraku já vejdu dál Tam každý sen se dohoní A hvězda vjede na koni, pak začne bál Když Romeo tě obejme A Puk si sedne vedle mě, Lear ztratí řád Dá Hamlet hlavu do dlaní A Othello zas přehání svůj noční vpád A když tě světla uchopí Ten svět tě vbodne na kopí Tam, kde jsi stál Je moje říše beze dna Když chceš tak budu princezna a ty můj král Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát Ty, Honey, se musíš pro lidi smát A když pak potlesk utichá A scéna teple zadýchá Já musím vstát Než reflektory vychladnou Chci chutnat chvíli záhadnou, tak častokrát Když hudba závěr dohraje A poslední host z foyer se vytratí Já zamknu šatnu s líčidly A den, co zmizel pod křídly se nevrátí Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát Ty, Honey, se musíš pro lidi smát Jednou si vyjdu z města ven A udělám si krásný den, kdy budu chtít já Vždyť vidět nikdo nemusí Že dám si stéblo do pusy a budu snít Když zazní píseň přístavů Noc dá si závoj na hlavu a začne žít Než vyjdou slunce neonů A rosa padne do zvonů, já musím jít Ty, Honey, se musíš teď pro lidi smát Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát