Nejen Ian

V mlze nad městem V moci karabin a snů Skoro čtyřicátník Spoután s domy lanovím šedý plášť jak myš Prostě dobrý člověk, víš, zde slouží Nad zemí se houpá štětkou máchá Jak chvátá Zítra že má být hotová Paráda tak a taková Zavoní santál Mezi stojany skrz rám Se doma paletám omlouvá Lásky paladin Hledá návod jak žít Vnitřní má jak najít klid Se pídí Podnájmem bloumá Hned se čertí Hned mírní... Z mlhy nad městem Mezi kamením (šat má jako z pomeranče) Stoupá Na rtu lanolín Suchý chléb mu zbyl Nové plátno, nový styl má A možná začne Ian studovat motýly Až se vrátí z kopců, kde se daří čaji Zatím si hlavu halí do hedvábí Trpí dipterofóbií Na své snad se pouti zastaví na chvíli Domů, prozradí si, že se těší na léto Zatím si hlavu holou halí do súr že bojí se běžný žít, mi, život, říká Nad zemí kráčí Trochu kulhá Jak chvátá Pokaždé ztratí vteřin pár Než další krok jej rozhoupá Ční Jako vodojem nad tím Co se horizontem vnímá Noří do keřů Drží východní směr šerem podél značek z per Odchází Odchází